kout
Někdy si říkám, že jsem už dost stará na to abych věděla co v životě bych chtěla. Někdy si říkám, že jsem příliš hloupá abych tomu dostála, někdy mě napadá, že na určitý věci je potřeba být dva a někdy mě napadne, že jsem to vlastně všechno vzdala.
Když jsem byla malá pamatuji si, že jsem měla svůj kout..bylo to místo za dveřmi, kde byla proutěná bedýnka s červeným víkem a vedle ní palandy.Když jsem otevřela dveře směrem do pokoje a na prázdné místo mezi palandy dala deku a sedla si na bedýnku s červeným víkem, na kterém se mačkalo pár plyšáku..měla jsem pocit, že jsem v bezpečí přitom stačilo jen sundat deku a zavřít dveře, ale pro mě to byl můj bunkr můj kout, mé bezpečí.. někdy mám pocit, že v dospělosti už taková místa neexistují..
když je člověk dítě má to jednu velkou výhodu, může se zlobit na celý svět, když je dospělý může se už jen zlobit sám na sebe